|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Papoušková, Zdenka (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Postavení a činnost České národní banky v kontextu evropského vývoje
Kočová, Olga ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Název: Postavení a činnost České národní banky v kontextu evropského vývoje Abstrakt Cílem této rigorózní práce je zanalyzovat právní postavení, pravomoci a náplň činnosti České národní banky jako centrální banky České republiky a to s ohledem na vývoj evropské právní úpravy. Důraz je kladen především na problematiku přistoupení České republiky ke společné evropské měně a její následné dopady na legislativní úpravu, postavení a činnost České národní banky. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický vývoj a institucionální zajištění centrální banky na našem území, následuje výklad o hlavních funkcích České národní banky se zaměřením na měnovou politiku, regulaci a dohled nad finančním trhem. Poslední dvě kapitoly se věnují problematice Evropské měnové unie, přijetí společné evropské měny a plnění kritérií konvergence v České republice. Klíčová slova Česká národní banka, Evropská měnová unie, měnová politika a euro
|
|
|
Přijetí eura v ČR
KLÁSKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce seznamuje s problematikou teoretického přijetí eura v České republice, ke kterému se při vstupu do Evropské Unie v roce 2004 zavázala. Pevné datum přijetí prozatím stanovené není i přes to, že část podmínek vstupu ČR již v minulosti splňovala. Hlavním předpokladem přijetí eura je rozhodnutí vlády a splnění všech konvergenčních kritérií. Cílem práce je analyzovat postup přechodu ČR do eurozóny se všemi ekonomickými a právními aspekty. Práce popisuje historický vývoj Evropské měnové unie, její současnou podobu, scénáře přijetí eura a národní plán. Jsou zodpovězeny otázky na to, kdy a jak je nejvhodnější euro přijmout a jaké jsou hlavní přínosy a rizika. Na závěr je popsán a zhodnocen postup plnění konvergenčních kritérií a změn vyplývajících z přechodu na jednotnou měnu.
|
|
|
Legalita měnové politiky Evropské centrální banky v průběhu evropské dluhové krize
Matas, Martin ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Práce v celkovém kontextu analyzuje a kriticky hodnotí právní spory ohledně činnosti ECB během evropské dluhové krize. Vychází přitom z právních norem zakotvujících Evropskou měnovou unii i politických a ekonomických okolností jejich vzniku. Práce se skládá ze sedmi kapitol. První kapitola se zabývá historií vzniku hospodářské a měnové unie. Druhá kapitola vykresluje institucionální postavení, cíle, úkoly a nástroje ECB. Zároveň popisuje složky nezávislosti ECB jako jejího nejdůležitějšího atributu. Třetí kapitola doplňuje některé ekonomické úvahy a teorie spojené s měnovými uniemi. Je představena teorie optimální měnové oblasti a zní vyplývající teoretické výhody a nevýhody členství v měnové unii. Čtvrtá kapitola obsahuje stručný popis počátků evropské dluhové krize a činnosti ECB a členských států v reakci na ni, zejména mechanismy finanční stability EFSF a ESM a nestandardní opatření měnové politiky ECB. Pátá, šestá a sedmá kapitola se věnují konkrétním řízením vedeným před SDEU. Jedná se o případy Pringle, Gauweiler a Weiss, ve kterých SDEU potvrdil, že činnost členských států a ECB byla v souladu s primárním právem. Každý z těchto rozsudků je analyzován v kontextu souběžně probíhajících vnitrostátních řízení, zejména rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu. Klíčová slova: Hospodářská a...
|
|
|
Měnová politika ECB a její vývoj
Liutsko, Ilona ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnovaná činnosti, funkci a misi ECB a jejímu vývoji. Jedná se o instituci, která určuje vývoj v oblasti bankovnictví ve všech státech Evropské unie. Tato instituce je velmi důležitým orgánem správy, který určuje měnovou a finanční politiku členských států Evropské unie.
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí a její ekonomické důsledky v praxi
Havičová, Aneta ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá hospodářskou a měnovou unií a její stabilitou, případně nestabilitou s ohledem na teorii optimálních měnových oblastí. Cílem práce je v první řadě vyhodnocení, zda současná eurozóna tvoří optimální měnovou oblast, v druhé řadě navržení možných způsobů snižování nákladů společné měny a v neposlední řadě potom hodnotí ekonomické důsledky případného rozpadu hospodářské a měnové unie, který může pramenit právě v neoptimalitě měnové oblasti. Analýza teorie optimálních měnových oblastí je předmětem první části této práce a její kritéria jsou hodnocena v části druhé. Druhá část se potom věnuje i ekonomickým důsledkům této teorie v praxi.
|
|
|
Vývoj konkurenceschopnosti Německa a Itálie v kontextu členství v měnové unii
Kabelka, Petr ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá vývoj konkurenceschopnosti Německa a Itálie v kontextu společné měny a implikace, které tento vývoj přináší. Teoretická část práce vymezuje vnímání konkurenceschopnosti na národní úrovni a vliv členství v Hospodářské a měnové unii na ekonomiky a jejich konkurenceschopnost obecně. Následně uvádí nejčastěji sledované ukazatelé v rámci užší a širšího pohledu na konkurenceschopnost zemí. Praktická část uvádí širší ekonomické a historické souvislosti obou sledovaných ekonomik a pokračuje hodnocením konkurenceschopnosti podle vybraných ukazatelů: jednotkových pracovních nákladů, situace na trzích práce, produktivity, exportní výkonnosti a struktury, vývoje nominálních a reálných směnných kurzů a vývoje na běžných účtech platebních bilancí obou zemí. Poslední část analyzuje vývoj konkurenceschopnosti podle multikriteriálních hodnocení Světového ekonomického fóra a Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu.
|
|
|
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
|
|
|
Postavení a činnost České národní banky v kontextu evropského vývoje
Kočová, Olga ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Název: Postavení a činnost České národní banky v kontextu evropského vývoje Abstrakt Cílem této rigorózní práce je zanalyzovat právní postavení, pravomoci a náplň činnosti České národní banky jako centrální banky České republiky a to s ohledem na vývoj evropské právní úpravy. Důraz je kladen především na problematiku přistoupení České republiky ke společné evropské měně a její následné dopady na legislativní úpravu, postavení a činnost České národní banky. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický vývoj a institucionální zajištění centrální banky na našem území, následuje výklad o hlavních funkcích České národní banky se zaměřením na měnovou politiku, regulaci a dohled nad finančním trhem. Poslední dvě kapitoly se věnují problematice Evropské měnové unie, přijetí společné evropské měny a plnění kritérií konvergence v České republice. Klíčová slova Česká národní banka, Evropská měnová unie, měnová politika a euro
|
host ::
RSS.